Restaurace tato postavena byla společně s činžovním domem již v roce 1885. Původně formanská hospoda, pak restaurace Pod Bělkou, dnes klasická pražská čtyřka, která – podle vlastní webové stránky – nabízí příjemnou atmosféru, normální ceny a pohodu. Na čepu několik druhů piv, klasické české pochutiny plus pravá italská pinsa (těsto si vozí den předem, musí zrát) a příjemné posezení na zahrádce ve vnitrobloku. (Celý příspěvek…) »
Sešli jsme se. Tentokrát kousek vedle Masaryčky, ač oficiálně v Dlážděné, tak v Hybernské. Takový kvantově pivní oříšek, jako ta kočka mistra Schroedingera. Ale to nám nevadilo, protože to tam žije a mají pitelná piva a výběr pěkných piv v lahvičkách. Jako komtur jsem ani tentokrát nenapínal bratry a dorazil ke stolu 5 minut před 19h. (Celý příspěvek…) »
Strach spolubratří byl na místě srazu znát, ale netrávili jsme večer v Automatu Matuška, ale šli za dva rohy. Za jízlivých poznámek, neboť někteří bratři tvrdili, že jsme vcelku známý lokál před léty již navštívili. Popletli si akce, ale rozhodnutí o trestu vynesli. Podle vzoru „škoda rány, která vedle padne“. Já holt něco poplet, ale on učitě také něco udělal a trest si jistě zaslouží. Takový je holt svět. (Celý příspěvek…) »
Tetřev prskal jako prskoč už den před samotným konventem. Proč?? Protože jsem mu vyfouk hospodu. A jak jsem se dověděl i při samotném konventu, vyfouk jsem tu hospodu i Gýnkovi, který si na ní také myslel… 😀 ….Ha,ha,ha,ha hřálo mě to u srdce celý večer. Ti co měli přijít pozdě nepřišli, ale ten, co neměl přijít vůbec, přišel… Ale vyřízený, že prý má něco se slinama nebo slinivkou? Už si nepatuju… (Celý příspěvek…) »
Sraz přímo v restauraci Excelsior Pub na rohu Bělehradské a Fričovy ulice. Den smutného osmdesátého třetího výročí úmrtí Karla Pavlíka, velitele chrabré obrany Czajankových kasáren. V roce 1943 nacisty umučeného odbojáře, který napomáhal parašutistům v rámci operace Anthropoid. Bydlel kousek od restaurace (nepochybně ji i navštěvoval), v ulici Na Folimance 19. Já žil dlouhá léta ve vedlejším domě. Tedy proto ta připomínka. (Celý příspěvek…) »
Tetřev hledal svatyni Peruna, ale našel boudu Bernardýna. Ti co měli přijít pozdě nepřišli, ale Ten, co neměl přijít pozdě, přišel pozdě. A má druhý sombrero, stejně jako předtím za Fučíka. Upitý start hned z kraje, zkrátka večer na hovno.. Jídlo dobrý a skřítci jakbysmet. Celková útrata šla. (Celý příspěvek…) »
Sešli jsme se. Tentokrát na vršku Petřinském, tedy kousek od stanice metra stejného jména, po třech patrech výtahem a doprava nahoru. Ochladilo se a od pusy už šla pára. Ani tentokrát jsem bratry nenapnul k prasknutí a vlastně je zklamal svým přichodem v 18:52 jako předposlední, co se dá dělat. (Celý příspěvek…) »
Když flámovat, Tak do rána, Když hospoda, Tak pořádná … Na Slamníku tam je hej, Tam hezký holky pivo roznášej …, toť citace textu písně legendární skupiny Alkehol. Při konventu Slamník duněl písněmi méně legendární skupiny a nám roznášeli pivo postarší strejcové. V kachlových kamnech se ale stále historicky „táhl“ vývar a atmosféra hostince se s tou dávnou téměř shodovala. Jen ty máničky poněkud zplešatěly. (Celý příspěvek…) »
Sešli jsme se. Tentokrát na královských Vinohradech. Kde za dob malého Jiřího Voskovce (Relativně vzato…) bývala slyšet rána z děla kanonýra na Hradě čekajícího na mávnutí praporkem, ohlašujíce královské poledne. Které se linulo přes údolí Vltavy a přes Vinohrady dál. A i když přísně vzato to již na Vinohradech nebylo to přesné astronomicky změřené poledne, bylo to poledne po celé matičce Praze. (Celý příspěvek…) »
To zná přece každej. Z Plzně lesem kousek na sever, a tam to je. Plasy. Ohromný klášter. Pivovar. A Maďarova chata. Taková metropole! A přitom má v Praze jen 148 metrů krátkou ulici. Na Malé Straně. Kdepak Smíchov, ten začíná až o dvě ulice jižněji. Ale i v tak krátké ulici se žízně nebojte. Je tu totiž The Beer Spot. Česky by se to řeklo asi Pivní flek. (Celý příspěvek…) »
